Archeologický atlas česko-bavorské hranice
ve středověku a novověku
  • O atlasu(current)
  • Lokality
  • Mapa
  • O projektu
  • Zdroje a odkazy


cz de

NABBURG

Město

Okres: Schwandorf

Poloha: Horní Falc
Datace: 8. – 12. století

Přístup

Původní raně středověký hrad se nachází pod současným městem Nabburg.

Význam

Nabburg patřil v pozdně karolinském, ottonském a raně sálském období k nejmocnějším hradům severního Bavorska.

Historie

Osídlení Nabburgu sahá do počátku 8. století, kdy zde během karolinského období došlo k intenzivním stavebním aktivitám a rozvoji hospodářského zázemí, což ho brzy zařadilo mezi nejmocnější hradiště v Horní Falci. V písemných pramenech se navíc objevuje velmi brzo, a to hned vedle dalších mocných bodů Prembergu v roce 805, Lauterhofenu v roce 806 a Allersburgu v roce 850. V 8. a během 9. století se stal Nabburg pevnou předsunout oporou vévodské či samotné královské moci, určenou ke kontrole Horní Falce a soustředěné na občasné vojenské výpady do Čech. V kontrapozici či k zpočátku ke spolupráci byl nedaleko odtud v Sulzbachu vystavěn další raně středověký opěrný bod, který se později transformoval v jeden z nejmocnějších vrcholně středověkých hradů. Zajímavou otázkou je, jakou roli sehrála obě centra v kolonizaci (Landesausbau) zdejšího území, zvlášť když Nabburg byl výchozím bodem pro bavorského vévodu a Sulzbach pro fransko-karolinskou stranu. Nabburg se stal místem pro správní organizaci východního Nordgau, spojnicí s Řeznem a předmostím do Čech. V roce 1040 je kontrolované území zmiňováno jako Marcha Nabburg a svůj význam si udržel až do 12. století, kdy započala jeho proměna ve vrcholně středověké město.

Popis

Mocný hrad Nabburg vyrostl nad řekou Naab, podél níž procházela obchodní cesta vedoucí do Prahy. Jeho rozloha byla 5 až 6 hektarů, což z něj činilo jeden z největších hradů v Horní Falci. Jádro hradu mělo ca 0,84 hektaru. Celý hrad byl opevněn hradbou a příkopem. Kamenná hradba hlavního jádra hradu byla odhalena v několika archeologických sondách v severovýchodním Zwingerabschnitt. Díky radiokarbonovému datování se podařilo doložit, že jde skutečně o zeď z pozdního 9. a raného 11. století. Další relikty hradeb byly odhaleny v prostoru původního předhradí, kde byla navíc sesbírána velmi homogenní keramika z 10. století. Objev segmentů kamenné hradby s maltou potvrdily, jak mocně byly hornofalcké hrady v době karolinské opevňovány. Nabburg se svou hradbou obklopující 5,4 hektaru skutečně ředil mezi velké pevnosti, typu Bamberg, Sulzbach či Lamberg u Chamu. Uvnitř hradeb pak byly místy zachyceny také stopy sídlení, nacházela se zde celá řada dřevěných staveb. Objeveno bylo ohniště obsahující uhlíky z konce 7. až 9. století. Nalezeno bylo velké množství keramiky a kostí z 10. století. Mezi zajímavé nálezy patří výrobky z kovu, jako například hroty šípů či bronzový šperk (záušnice ?) s vyobrazením kříže. Nálezy militarií tak můžou souviset s vojenskými výpady proti Čechám i s útokem Maďarů.

Literatura

HENSCH, M. 2008: Auf den Spuren König Heinrichs I. Erste archäologische Erkenntnisse zur Frühmittelalterlichen Nabepurc, Beiträge zur Archäologie in der Oberpfalz und in Regensburg 8, 245-280.
HENSCH, M. 2012: Das wahre historische Gesicht Nabburgs – 1300 Jahre Geschichte unter dem Kindergarten, Lkr. Schwandorf, Oberpfalz, Das archäologische Jahr in Bayern 2011, 123-126.
HENSCH, M. 2007: Archäologische Spuren der Frühmittelalterlichen Nabepurg: Stadt Nabburg, Landkreis Schwandorf, Oberpfalz, Das Archäologische Jahr in Bayern 2006, 130-133.
HENSCH, M. 2008: Lauterhofen – Sulzbach – Nabburg – Ermhof: Apskete zur karolingischen Herrschaftsstruktur in der mittleren Oberpfalz, Bayern und Ingolstadt in der Karolingerzeit, 163-194.