Archeologický atlas česko-bavorské hranice
ve středověku a novověku
  • O atlasu(current)
  • Lokality
  • Mapa
  • O projektu
  • Zdroje a odkazy


cz de

BARBARABERG

Pohřebiště

Okres: Neustadt am Kulm
Poloha:
Datace: 8. – 11. století

Přístup

Barbaraberg u Speinshartu je západním výběžkem horského hřbetu, jehož ostrožna je viditelná z celého okolí.

Význam

Raně středověké pohřebiště se nacházelo v oblasti Severní marky, tzv. Nordgau. V raném středověku bylo toto území osídleno Slovanským etnikem. Podle zde nalezených předmětů lze pohřby datovat od přelomu 8. a 9. století až do počátku 11. století. Zdá se, že šlo o pohřebiště příslušníků lokální nižší šlechty.

Historie

Centrálním bodem lokality byl kostel, který se poprvé objevuje v písemných pramenech ve 14. století. Na jeho místě v roce 1741 vyrostl poutní kostel sv. Barbory, který toho času patřil blízkému opatství premonstrátů ve Speinshartu. Ten odtud leží asi 2 km jihozápadně. Během archeologického výzkumu byly východně od barokní stavby objeveny základy středověké svatyně. Konečně bylo možné, vytvořit si představu o jeho podobě. Šlo o jednolodní kostel, který byl široký zhruba 8 m. K tomu byl připojen pravoúhlý presbytář o rozměru 5 x 5 m. Na místě se nalezlo kvalitní zdivo s fragmenty omítky a další nálezy, které datovaly stavbu do pozdního středověku. V prostoru chóru středověké základy kostela narušily tři dětské hroby. Objeveny byly i další lebky, které byly zalité do malty. To vše svědčí o mladší dataci kostela vůči pohřebišti.

Popis

Pohřebiště je jedno z největších, jaká byla zkoumána v Horní Falci. Během archeologického výzkumu, který zde probíhal od roku 1992, bylo zdokumentováno celkem 297 koster. Všechny byly orientovány od západu na východ. Hustota pohřbů byla značná. Jednotlivé hroby se často vzájemně narušovaly. Časté bylo koncentrování několika mrtvých do jednoho hrobu, což může značit pohřby rodinných příslušníků (např. muž, žena, dítě nebo kombinace žena s dítětem). Obkládání hrobů kameny bylo identifikováno sporadicky, nejčastěji byli mrtví ukládáni do dřevěných rakví. Skoro 70 % hrobů bylo bez výbavy. Snad to je dokladem šířícího se křesťanství, které zapovědělo ukládání milodarů do hrobů. Zbytek hrobů naopak obsahoval součásti oděvů a šperky. Kromě esovitých záušnic patřily mezi další nálezy skleněné korálky a prsteny. Z dřevěných rakví se dochovaly železné hřebíky a získáno zde bylo i několik fragmentů keramiky.

Literatura

Heidenreich, A. 1996: Ein slawischen Friedhof mit Kirche auf dem Barbaraberg. Das archäologische Jahr in Bayern, 152-155.
Heidenreich, A. 1998: Ein slawischer Friedhof mit Kirche auf dem Barbaraberg im Landkreis Neustadt/Waldnaab. Pressath.
Heidenreich, A. 1999: Der slawische Friedhof auf dem Barbaraberg bei Speinshart, Okr. Neustadt a.d. Waldnaab. In: Archeologická pracovní skupina východní Bavorsko/západní a jižní Čechy/Horní Rakousko Archäologische Arbeitsgemeinschaft Ostbayern/West- und Südböhmen/Oberösterreich, 183-192.