Archeologický atlas česko-bavorské hranice
ve středověku a novověku
  • O atlasu(current)
  • Lokality
  • Mapa
  • O projektu
  • Zdroje a odkazy


cz de

TŘEBEL

Bojiště

Okres: Tachov
Poloha: Plzeňský kraj
Datace: 17. století (1647)

Přístup

Experimentálně postavená šance se nachází na louce u Olbramova.

Význam

U hradu Třebel se odehrála jedna z významných bitev třicetileté války, neboť v roce 1647 zde byl zastaven postup švédských vojsk do nitra Čech. Rozsáhlé bojiště je jedním z prvních komplexně archeologicky zkoumaných konfliktních areálů, kde došlo k otevřenému středu raně novověkých vojsk, v České republice.

Historie

V roce 1647 zaútočila hlavní část švédských vojsk na Čechy. V Plzni se konala přehlídka vojenských oddílů císařského vojska, které čítalo 21 000 pěších a 4 až 5 000 jízdních vojáků, kterým velel generál nad kavalérií Johann de Werth a generalleutenant Jan Špork. Vojsko vyrazilo vstříc nepříteli. V červenci dobyli Švédi město Cheb a Sokolov. U Chebu se švédským vojákům téměř podařilo zajmou císaře Ferdinanda III. Habsburského. Pak se švédská vojska pohnula směrem na jih. S císařskými se srazili v bitvě u Třebele. Bitva začala útokem na starý středověký hrad, kolem něhož bylo vystavěno předsunuté opevnění. 24. srpna padlo 1500 vojáků a 10 regimentů jízdy bylo zničeno. Padl zde také generalmajor Wilhelm Wrangel, bratr slavnějšího Carla Gustafa Wrangela, vrchního velitele švédského vojska. V císařském vojsku byl zraněn Johann de Werth. Po třech dnech bojů se obě armády přesunuly kolem Tachova ke klášteru Teplá, kde se znovu pustili do bitvy.

Popis

Na bojišti u Třebele si lze dodnes prohlédnout zbytky středověkého hradu a v okolních lesích polní opevnění, která stavěla obě vojska. Bojiště se nacházelo nad údolím Kosího potoka, nad nímž se tyčí hrad Třebel. Švédský tábor se rozkládal za vrchem Svahy, kde bylo zbudováno předsunuté dělostřelecké postavení. Císařská armáda zaujala postavení v délce kolem 2 km kolem Černošína. Zde si zbudovala opevněný tábor. Dodnes se v terénu bojiště dochovalo přibližně 10 polních pevností. Terénní výzkum polní šance u Svahů ukázal, že šlo o pevnost s 17 metrů dlouhým valem, který byl obklopen příkopem širokým 2,8 metrů a hlubokým 0,6 metru. Nalezeny zde byly mince, dýmky, zlomky kachlů a keramiky. Z militarií šlo o koule do děl, olověné střely, luntový zámek z muškety. Z osobních věcí přezka, břit z břitvy a klíč.
Zajímavostí na bojišti je pak produkt experimentální archeologie u Olbramova. Vystavěna zde byla replika zmiňované reduty u Svahů. Cílem tohoto projektu bylo studovat jak rychle a jak náročná byla výstavba takové polní pevnosti v době třicetileté války.


Literatura

MATOUŠEK, V. 2004: Výstavba polního opevnění u Olbramova na Tachovsku. (Re) konstrukce a experiment v archeologii – Živá archeologie 5, 260-277.
MATOUŠEK, V. 2006b: Třebel. Obraz krajiny s bitvou. Praha.
MATOUŠEK, V. 2006a: Building a Model of a Field Fortification of the „Thirty Years War“ near Olbramov, Czech Republic. In: T. Pollard, – I. Banks (ed.): Past Tense. Studies in the Archaeology of Conflict, Leiden – Boston: Brill, 115-132.