Archeologický atlas česko-bavorské hranice
ve středověku a novověku
  • O atlasu(current)
  • Lokality
  • Mapa
  • O projektu
  • Zdroje a odkazy


cz de

ŠIPÍN

Hradiště

Okres: Tachov
Poloha: Plzeňský kraj
Datace: 10. - 13. století

Přístup

Do Šipína vede odbočka ze silnice z Okrouhlého Hradiště do Pernarce. Scházejí se zde také tři turistické trasy. Žlutě značená vede z Konstantinových Lázní přes zříceninu hradu Gutštejn a bezemínské hradiště. Prochází tudy zeleně značená trasa údolím Úterského potoka a končí zde červeně značená trasa vedená z Teplé údolím Hadovky.

Historie

První nálezy keramiky byly objeveny během stavby školy koncem 19. století, které jsou dnes již ztracené. Ve 30. letech 20. století byla nalezená keramika datovaná do 10. – 13. století. Tuto dataci potvrdily manželé Baštovy v 80. letech 20. století během sběrů a menší sondáže na ploše hradiště. Menší skupina keramického materiálu spadá do doby bronzové (Nynická skupina), můžeme předpokládat, že v této době je plocha již poprvé opevněna. Ovšem výzkum Západočeského muzea v Plzni potvrdil raně středověké osídlení, především v mladší době hradištní, nicméně nálezy pochází i ze střední doby hradištní. Konec osídlení spadá podle nálezů do druhé poloviny 13. století. Podle polohy v těsné blízkosti od hradiště v Bezemíně se předpokládá krátká koexistence osídlení na obou místech a po zániku Bezemína přesun do polohy Šipín.

Popis

Hradiště se nachází na výrazné ostrožně hruškovitého tvaru, která je na západě a severu ohraničena Úterským potokem, na jihu roklí a severovýchodě kaplí sv. Martina s železitým pramenem v nadmořské výšce 442 m. n. m. Zástavbu hradiště dnes tvoří kostel sv. Barbory s hřbitovem, budova bývalé fary, hájovna a škola. Celková plocha činí 1,27 ha. Na východní straně ostrožny evidujeme příkop o šířce 10-14 m a na vnitřní straně mohutný val šířky 15-17m. Na severní straně pokračuje val k dalšímu příčnému valu. Vrstva tvořená destrukcí vypadá jako terasa o výšce až 1,5 m a o šířce 12 m. Konstrukce valu je hlinito-kamenitá. Uprostřed severního obvodového valu, v místě dnešní turistické cesty, byla zřejmě brána. Na jihu ostrožny byl během výzkumu ZČM roku 2003 objeveny pozůstatky dnes již zaniklé novověké usedlosti.
Pracovníci Západočeského muzea v Plzni lokalitu nově zaměřili roku 1998 a zjistili, že dochované zbytky opevnění dosahují délky 450 metrů.

Literatura

Baštová, D. 1984 : Šipín a Všeruby – nové hradištní nálezy z Plzeňska, Archeologické rozhledy 36, 498.
Baštová, D. 1986 : Pravěké osídlení povodí Úterského potoka, Archeologické rozhledy 38, 3-31.
Čtverák, V. – Lutovský, M. – Slabina, M. – Smejtek, L. 2003 : Encyklopedie hradišť v Čechách. Praha.
Metlička, M. 2002 : Pakoslav, okr. Plzeň-sever, Výzkumy v Čechách 2002, 172-173.
Metlička, M. 2008 : Pravěká a raně středověká hradiště v západních Čechách. Nepublikovaná diplomová práce, FF UK. Praha.