Archeologický atlas česko-bavorské hranice
ve středověku a novověku
  • O atlasu(current)
  • Lokality
  • Mapa
  • O projektu
  • Zdroje a odkazy


cz de

SPÁLENÝ VRCH U ČESKÉ KUBICE (ÚSEKY ŘEZENSKÉ CESTY)

Úvozová cesta

Okres: Domažlice
Poloha: Plzeňský kraj
Datace: Pravěk - Novověk

Význam

Řezenská cesta patří mezi významné obchodní cesty mezi Čechami a Horní Falcí

Historie

Řezenská stezka vznikla v místě pravěkých přechodů přes Český les. Historiografie se začala zajímat o průběh cesty od 19. století, neboť v kontextu národního obrození toužili historici lokalizovat slavnou bitvu českých dějin u Brůdku, v níž kníže Břetislav I. porazil vojsko císaře Jindřicha III v roce 1040. F. Palacký tvrdil, že zemská cesta vedla přes Všerubský průsmyk a tohoto názoru se držely také další badatelé jako H. Jireček. Relikty cesty v terénu začal poprvé prozkoumávat K. J. Erben, jenž se pohyboval v blízkosti hraničních přechodů 2. poloviny 19. století. Své pátrání uzavřel konstatováním, že místní terén byl ve „starodávném“ období neprůchodný, ač u Folmavy v roce 1862 došlo k nálezu římských mincí. A nad přeshraničními přechody se dál zamýšleli také další významný čeští historici J. K. Hraše, F. Roubík, jejichž myšlenky ovlivňovali i místní amatérské badatele. V 90. letech začali do celého sporu promlouvat archeologové, kteří začali detailně prozkoumávat sídelní enklávy a opevnění, jež se formovaly kolem zemských cest, a začaly prostorově vyhodnocovat nálezy mincovních depotů. Postupně byly do výzkumu zahrnuty i moderní metody dálkového průzkumu země, díky nimž se podařilo lokalizovat historické úvozy, jež tvoří pozůstatky zemské cesty. Ukázalo se, že hlavní větev Řezenské cesty vedla z Domažlic ke Stráži. Pak pokračovala k Pasečnici, za níž překračovala pohraniční hvozd, kolem České Kubice směrem na Furth im Wald. Mohutné úvozy této větve se dochovaly na úbočí Spáleného vrchu.

Popis

U obce Spáleneček začíná první část dochovaných historických úvozů. Ve své horní části je tento svaz přerušen silnicí. Na levé straně silnice svaz pokračuje a výrazně se zahlubuje do svahů. Identifikováno 4 až 5 hlavních linií, které se na různých místech vzájemně kříží a vytváří vícero vedlejších větví. Šírka úvozů se pohybuje zpravidla kolem 1,5 metru. Mezi jednotlivými úvozy se tvořily valy, zatímco vnější hrany krajních úvozů pozvolna splývaly s okolním terénem. V blízkosti úvozů byly objeveny dva hraniční kameny, bohužel bez výrazného značení. V roce 2012 byl na úpatí Spáleného vrchu učiněn nález staromaďarského sekeromlatu, maďarsky zvaného fokoš. Sekeromlat měl obloukovité rozšíření u násadního otvoru po obou stranách se zbytky výzdoby v podobě dvou až tří svislých žlábků a též na konci mlatu. Mlat je ukončen obdélnou 7 mm širokou ploškou. Nálezy těchto sekeromlatů jsou velmi vzácné, neboť je známe pouze z nemnoha výzkumů hrobů české a moravské elity. Nálezy podporuje hypotézu, že se v jižních a snad i západních Čechách pohybovaly maďarští jezdci.

Literatura

BENDOVÁ, M. 2012: Archeologický průzkum Řezenské cesty. Plzeň (nepubl. diplomová práce KAR ZČU v Plzni).
BŘICHÁČEK, P. – HEREIT, P. 2016: Nové raně středověké nálezy z povodí Radbuzy. Výběr povrchových sběrů z let 1998-2006. Archeologie západních Čech 10, 64-72.
ERBEN, K. J. 1868: Staré pomezní cesty a brány zemské v Čechách. Květy 3, 331-334.
HRAŠE, J. K. 1885: Zemské stezky, strážnice a brány v Čechách. Nové Město nad Metují.
JIREČEK, H. 1856: O starých cestách z Čech a Moravy. Časopis musea království českého 30, 118-119.
MAUR, E. 2001: Řezenská cesta a zemské stezky na Domažlicku. Západočeský historický sborník 7, 5-40.
PALACKÝ, F. 1836: Geschichte von Böhmen. gröstentheils nach Urkunden und Handschriften. Erster Band, Die Urgeschichte und die Zeit der Herzoge in Böhmen bis zum Jahre 1197. Prag.
PROFANTOVÁ, N. 2016: Sekeromlat maďarského původu z České Kubice, okr. Domažlice. Archeologie západních Čech 10, 88-93.
VÁVRA, I. 1973: Řezenská a norimberská cesta. Historická geografie 11, 31 – 100.