Archeologický atlas česko-bavorské hranice
ve středověku a novověku
  • O atlasu(current)
  • Lokality
  • Mapa
  • O projektu
  • Zdroje a odkazy


cz de

RABÍ

Hrad

Okres: Klatovy
Poloha: Plzeňský kraj
Datace: 14. - 17. století

Přístup

K hradu pohodlně vystoupáte po cestě vedoucí z náměstí obce Rabí, kde se nachází parkoviště.

Význam

Hrad Rabí jen největší hradní zříceninou v západních Čechách. Patřil mezi nejvýznamnější a největší šlechtické středověké fortifikace 14. až 17. století. V současnosti patří státní hrad mezi vyhledávané turistické památky.

Historie

První písemné prameny pochází až z roku 1380, kde je hrad Rabí zmíněn jako majetek Půty Švihovského z Rýzmberka. Samotné založení hradu je nejasné a je kladeno na základě archeologického a historického bádání na přelom 13. a 14. století. Švihovští z Rýzmberka hrad postupně rozšiřovali. V dobách husitských válek podporovali majitelé římského krále Zikmunda Lucemburského, který byl od roku 1433 římským císařem. Během husitských válek byl proto hrad v letech 1420 a 1421 dvakrát dobyt. Druhé obléhání hradu se stalo osudným pro husitského hejtmana Jana Žižku z Trocnova, který byl těžce zraněn střelou z kuše do druhého zdravého oka. Vojevůdce následně zcela oslepnul. Současná monumentální podoba hradu vznikla rozsáhlou přestavbou v pozdně gotickém stylu, která započala okolo roku 1490. Hrad byl doplněn o raně moderní opevnění, které se opíralo o dělostřelecké bašty. V roce 1499 byla i přilehlá ves Rabí povýšena na poddanské město. Vlivem finančního úpadku rodu z Rýzmberka změnil hrad v polovině 16. století majitele. Hrad postupně ztrácel svou rezidenční funkci a v držení Chanovských z Dlouhé Vsi postupně pustl. Zkázu hradu dovršilo na počátku třicetileté války Mansfeldovo vojsko, které obsadilo tuto tradiční katolickou baštu. V roce 1708 koupil opuštěný hrad pasovský kardinál Jan Filip z Lamberka, jehož rod vlastnil rozlehlý hrad až do roku 1920. Od roku 1954 je hradní komplex v majetku Českého státu.

Popis

Zřícenina hradu se nachází na temeni nevysokého vápencového vrchu (528,3 m.n.m), který ční nad řekou Otavou. Za nejstarší stavbu hradu je považována velká dvoupatrová obytná věž. Jeho obdélný půdorys má rozměry 13 x 19 metrů. Věž byla postavena na nejvyšším místě současného hradního komplexu a obtáčela ji silná kamenná hradba. V průběhu 14. století byla hradní věž vyvýšena o nástavbu. Upravena byla na mohutný donjon. Paralelně vzniklo opevněné předhradí, v němž vyrostly hospodářské budovy. Hradní komplex byl dotvořen při přestavbě na konci 15. století, kdy vznikly tři části a dovršena byl přerod hradu v monumentální raně moderní pevnost. Na jižní, západní a severní straně byla vztyčena mohutná hradba s dělostřeleckými střílnami, která byla doplněna o bašty. Archeologové se opakovaně věnují výzkumu hradu. Mezi zajímavosti z posledních let patří odkryv hradní sladovny, která nebyla doložena písemnými prameny. Nalezeno bylo torzo hvozdové pece z 15. století. Flotačním plavením vzorku výplně bylo získáno množství zuhelnatělých zbytků rostlin. Na základě archeobotanické analýzy makrozbytků byla zjištěna převaha naklíčených obilek ječmene obecného víceřadého (Hordeum vulgare subsp. vulgare), kterou bylo možné považovat za zbytek sladu. Zkoumáno bylo také palivové dříví.

Zajímavost

Zajímavostí v podhradí je kostel Nejsvětější Trojice, který byl patrně založen ve 14. století. Kostel si zachoval pozdně gotickou podobu i přes úpravy v dalších stoletích. V kostele je pochován Jan Půta Švihovský z Rýzmberka. V nedávné době byly studovány relikty kostela Všech Svatých u Rabí, který se nachází na menším z vrcholů kopce Líšná, západně od obce.

Literatura

MENCLOVÁ, D. 1960: Rabí – státní hrad a památky v okolí. Praha.
FOSTER, L. – KOČÁR, P. – KOČÁROVÁ, R. 2013: Doklady středověké sladovnické výroby na hradě Rabí. Kvasný průmysl 59/1, 19-26.
DURDÍK, T. 2000: Ilustrovaná encyklopedie českých hradů. Praha.
JUNKOVÁ, E. 2014: Rabí Ruins of the Church of the All Saints near Rabí (Klatovy district). Student Archaeology in Europe 2014, 80-87.
KAMENICKÁ, E.: 1994: Nové poznatky o stavebním vývoji hradu Rabí ve světle archeologických výzkumů. Castellologica Bohemica 4, 311–326.