Archeologický atlas česko-bavorské hranice
ve středověku a novověku
  • O atlasu(current)
  • Lokality
  • Mapa
  • O projektu
  • Zdroje a odkazy


cz de

PŘÍKOPY

Hradiště

Okres: Domažlice
Poloha: Plzeňský kraj
Datace: 12. - 13. století

Přístup

Přístup je možný po červené turistické značce z Podzámčí pod hradem Rýzmberk (1,4 km), či z druhé strany od rozcestí Vejpřahy, které leží na silnici z Kdyně do Němčic (1,8 km). Lokalita Příkopy je zároveň zastavením na naučné stezce „Za poznáním místních zajímavostí Kdyňska“.

Význam

Mohutně opevněná poloha byla historiky kladena do souvislosti s legendární bitvou u Brůdku v roce 1040, v níž české vojsko knížete Břetislava I. rozdrtilo vojsko císaře Jindřicha III. Archeologické průzkumy tuto hypotézu zcela nevyloučily, avšak poukázaly spíše na souvislost opevnění se snahou vybudovat ve druhé polovině 12. a na počátku 13. století mohutný hrad v oblasti Korábské vrchoviny k zajištění západní zemské hranice.

Historie

Původní název opevněné lokality se nedochoval. V minulosti byla poloha označována jako Starý Rýzmberk či Žižkovy valy. Lidová tradice a někteří badatelé tak považovali opevnění za zbytky buď předsunutého opevnění hradu Nového Herštejna, anebo pozůstatky obléhacího tábora z husitských válek. Východiskem z těchto sporů se měl stát archeologický výzkum, který zde provedl R. Turek v roce 1959. Na základě nálezů keramiky zařadil opevnění do 12. století a posléze vyslovil hypotézu, že Příkopy mohly být opěrným bodem českého vojska Břetislava I. v bitvě u Brůdku proti císaři Jindřichovi III. v roce 1040. Turkova teorie byla následně poupravena novými průzkumy, při nichž byl získán materiál z 12. a 13. století, který dataci polohy posouvá do mladšího období. Lze tedy předpokládat, že zde měl vyrůst velmožský či zeměpanský hrad, který měl kontrolovat zemskou hranici. Tuto domněnku podporuje i písemná zmínka o hoře Starý Rýzmberk, která se k této poloze vztáhla na konci 16. století. Zánik opevněné polohy lze nakonec klást do souvislosti se založením hradů Rýzmberk a Nový Herštejn, které byly vybudovány na výraznějších vrcholcích, které dovolovaly lepší kontrolu obchodních cest. Důvodem opuštění polohy byla patrně nevýhodná poloha sevřená okolními vrchy a nedovolující výhled k hranicím či do oblasti Domažlické kotliny.

Popis

Opevněná poloha se nachází na výrazné ostrožně ve výšce 651 m.n.m., která vystupuje ze severního svahu vrchu Kravaře ve výšce 691 m.n.m. Malý mohutně opevněný objekt, je považován za hradiště či předchůdce hradu. Vnější opevnění tvoří dva souběžné příkopy, před nimiž jsou nasypány valy. V severní části areálu je pak vyčleněn dalším příkopem a valem menší celek o rozměrech 22 x 38 metrů, přičemž jeho menší část je chráněna čtvrtým valovým tělesem. V ploše tohoto vnitřní hradu jsou patrné relikty zahloubených staveb. Před vnitřním hradem se nachází plocha, která sloužila jako předhradí. Opevnění nebylo dosud detailněji archeologicky zkoumáno, ač by právě takový výzkum mohl přinést nejen cenné informace o stavební podobě hradeb, ale také o počátcích a zániku sídla.

Literatura

BAŠTOVÁ, D. – BAŠTA, J. 1990: Slovanské osídlení v povodí horní Radbuzy. Sborník Západočeského muzea v Plzni, Historie 5, 5-58.
KAUSEK, P. 2009: Počátky šlechtických hradů v oblasti Korábské vrchoviny ve světle archeologických pramenů. Praha (nepubl. diplomová práce Ústav pro pravěk a rannou dobu dějinou FF UK Praha), 34-40.
LUTOVSKÝ, M. 2001: Encyklopedie slovanské archeologie v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Praha, 227.
PROCHÁZKA, Z. – ZEMANOVÁ, M. 1988: Rýzmberk. Plzeň.
TUREK, R. 1967: Hradisko Příkopy u Kdyně na Domažlicku (K problémům tvrzí na sklonku raného středověku). Sborník národního muzea, řada A. – historie 21, 203-208.
TUREK, R. 1983: Role jihozápadních Čech v bojích Břetislava I. s Jindřichem III. Minulostí západočeského kraje 19, 163-180.