Archeologický atlas česko-bavorské hranice
ve středověku a novověku
  • O atlasu(current)
  • Lokality
  • Mapa
  • O projektu
  • Zdroje a odkazy


cz de

GUTŠTEJN

Hrad

Okres: Tachov
Poloha: Plzeňský kraj
Datace: 14. – 16. století

Přístup

Vlakem ze zastávky Strahov a poté 3 km po červené turistické stezce vedoucí až k hradu.

Význam

Gutštejn patří mezi nejromantičtější hradní zříceniny v západočeském pohraničí. Je pozoruhodným dokladem vrcholně středověkého šlechtického sídla, odkud bylo v mírových dobách spravováno okolní území, v době neklidu bylo vtaženo do válek. Jako katolická bašta byl využíván Gutštejny v bojích proti husitům. V 16. století hrad zpustl.

Historie

Gutštejn byl založen na přelomu 13. a 14. století potomky Jetřicha z Krašovic, kteří se později zvali Hroznatovci. Poprvé se hrad v písemných pramenech objevuje roku 1316, kdy byl jeho majitelem Jetřich z Gutštejna. Berní rejstřík z roku 1379 uvádí mezi pozemky hradu několik vesnic, jako Okrouhlé Hradiště, Líšťany a Břetislav. Během husitských válek byl hrad roku 1422 obléhán, neboť jeho majiteli byly zástupci katolické šlechty Burian a Jan z Gutšejna. Roku 1427 figuroval znovu na seznamu podporovatelů katolické církve a krále Zikmunda a během tzv. Poděbradských válek se Gutštejnové postavili na stranu uherského krále Matyáše v rámci tzv. Zelenohorské jednoty proti českému „husitskému“ králi Jiřímu z Poděbrad. Velký rozkvět hradu nastal v době panování Vladislava II. Jagellonského, kdy byl přestavován. V polovině 16. století hrad změnil majitele, novým pánem se stal Hanuš Elpognár z Dolního Šenfeldu, jenž hrad připojil ke svému panství v Bezdružicích. Od té doby Gutštejn již nebyl využíván jako sídlo, ale pouze k hospodářským účelům a postupně zpustl.

Popis

Zřícenina hradu se nachází jihovýchodně od Konstantinových Lázní na ostrožně nad potokem Hadovka v nadmořské výšce 425 m. n. m. Hrad je tvořen ze dvou částí, z jádra a předhradí. Hradní jádro je odděleno příkopem a zachovaly se zde fragmenty zdí na několika stranách. Vnitřní část tvoří vstupní nádvoří a zřejmě hospodářská budova. Na jižní straně je ohraničena parkánovou hradbou a křídlem. Nejvyšším místem je čtyřhranný bergfrit (většinou okrouhlá věž) se zaoblenými nárožími. Dále prostor vyplňují dvě palácové stavby. V obvodové zdi vnitřní části hradu se nacházejí špaletované střílny. Předhradí, oddělené příkopem, se svažuje směrem k západu a na místě se nedochovaly pozůstatky zástavby, které buď byly rozebrány nebo byly vyrobeny z méně odolného materiálu, který se rozpadl. Za šíjovým příkopem, v jihovýchodní části, se nachází sklípek vytesaný do skály.
Zřícenina hradu byla v minulosti předmětem stavebně-historického průzkumu, jehož výsledkem je datace jednotlivých částí. Část krovu z věže byla datována pomocí dendrochronologie do konce 14. až počátku 15. století. Nejnověji se problematikou datace hradu zabýval Luboš Hobl, který analyzoval soubor keramiky z hradu a předhradí. Keramické zlomky z vrstev pod základy věže jsou datovány do druhé poloviny 13. až poloviny 14. století. Nejstarší fragmenty keramiky lze datovat do druhé poloviny 13. století a nejmladší lze řadit před polovinu 17. století. Nejvíce nálezů pochází z místa parkánu, jež sloužil jako odpadní areál a jsou zastoupeny různé tvary zboží, například hrnce, poklice a mísy. Nálezy kamnářské keramiky z míst v přední části hradního jádra naznačují, že po opuštění hradu bylo místo nadále využíváno k hospodářským účelům.


Literatura

Durdík, T. 1996: Stavebně historický průzkum. In: Durdík T. - Úlovec J. Hrad Gutštejn. Katastrální území Okrouhlé Hradiště, okr. Tachov. Stavebně historický průzkum, rukopis. Praha.
Durdík, T. 2005 : Encyklopedie českých hradů. Praha.
Hobl, L. 2014 : Keramický soubor z hradu Gutštejna (okr. Tachov). Nepublikovaná diplomová práce na katedře archeologie FF ZČU v Plzni.
Kamenická, E. 2013: Nálezová zpráva o zjišťovacím archeologickém výzkumu v předhradí hradu Gutštejna, řez příkopem (S XX) r. 2001, rukopis uložený NPÚ ÚOP v Plzni. Plzeň.