Archeologický atlas česko-bavorské hranice
ve středověku a novověku
  • O atlasu(current)
  • Lokality
  • Mapa
  • O projektu
  • Zdroje a odkazy


cz de

RUNDING

Hrad

Okres: Cham
Poloha: Horní Falc
Datace: 12. – 21. století

Přístup

Zřícenina hradu se nachází na vrchu zvaném „Schloßberg“ v nadmořské výšce 543 m.n.m. Přístup na hrad je možný pěšky i na kole ze stejnojmenné přilehlé obce. V bezprostřední blízkosti zříceniny se nachází parkoviště pro osobní auta.

Význam

Runding je největší hradní zříceninou na německé straně Českého lesa. Zabírá plochu téměř 15.000 m2. Je příkladem ministeriálního hradu z 12. století, který byl v mladším období mnohokrát přestavován. Hradní zřícenina byla podrobně prozkoumána archeologickým výzkumem.

Historie

V archivních pramenech je jako zakladatel hradu uváděn Runtinger (Roumptinger), který sloužil markrabatům z Chamu a Vohburgu. Poprvé je hrad uváděn k roku 1118, ale lze předpokládat stavba započala o několik desetiletí dříve. Runtingerové se postupně vypracovali z ministeriálů ve významný šlechtický rod, který však mezi léty 1413 a 1415 vymřel. Poté hrad získává Heinrich Notthaft, který ho přiřadil ke rodovému velkému a bohatému panství. Během jeho života byl hrad vystaven nájezdům husitů. Jeho následovníci na přelomu 15. a 16. století začali s velkolepou přestavbou hradu v pevnost a reprezentativní zámek. Další útrapy přinesla třicetiletá válka. Ve 30. a 40. letech byl hrad dvakrát vystaven útoku ze strany švédských vojsk a spolu s okolními vesnicemi byl nemilosrdně vydrancován. Škody se vyšplhaly na neuvěřitelných 160.000 zlatých. Po válce se začalo s opravami. Zámecký komplex Runding je ztvárněn na rytině Michaela Weninga v roce 1721. Během 18. století však začali docházet finance potřebné na nákladné opravy a k nevyhnutelnému kolapsu došlo roku 1829. Hrad byl odkoupen Bavorským státem za 233.000 zlatých a krátce na to byl prodán bankéři Hirschovi z Mnichova. Hrad se nadále rozpadal. Celý kopec i se stavbou byl prodán zemědělci z Rundingu, což vedlo k rozebírání hradu obyvateli z okolí, kteří potřebovali stavební materiál. Po celé 20. století hrad dál upadal. Rozpad byl zastaven až v roce 1992 ochrannými opatřeními komunity Runding. Podle konceptu architekta Rosenbaum z Ambergu byly zbytky zříceniny opraveny a uchovány pro budoucí generace pomocí finančních prostředků od veřejných finančních agentur.

Popis

V letech 1999 a 2000 proběhl v areálu hradu archeologický výzkum, který předcházel sanování reliktů hradních objektů a zdí. Výzkumní kampaň měla nakonec pokračování i v letech 2001 a 2002. Zkoumáno bylo především severovýchodní křídlo hradu. Mezi zajímavé nálezy patřilo odkrytí pece a jídelního prostoru severozápadně od obytné věže. V severovýchodní části skalního ostrohu byla odkryta hradní kovárna. Na jihovýchodě okružní hradby byla identifikována pekárna, v níž se nacházely tři pece. V areálu hradu byla nalezena také klakgrube. Svědectvím o nakládání s vodou na hradě přinesly odhalení několika studní na pramenitou vodu a cisteren k zachycování povrchové vody. V 17. a 18. století pak byla na hrad dováděna voda pomocí vodovodu z nedalekého Haisteinu 743 m.n.m. Při výzkumu byla objevena také místa, kam byl z hradu vyhazován odpad. V jihozápadním a severovýchodním křídle byly odhaleny raně novověké latríny. Rozsáhlý výzkum tak zmapoval mnoho středověkých a raně novověkých objektů, které se na hradě nacházely. Díky němu bylo získáno mnoho pozoruhodných nálezů, které dokreslují každodenní život na jednom z největších hradů v Horní Falci. Mezi největší zajímavosti patří kolekce militarií. Na hradě došlo k objevu dělových koulí, součástí středověkých brigantin, odlévací formy na kule či hlavice meče.

Literatura

ERNST, B. 2004: Handwerk und Technik, Ver- und Entsorgung. Befunde des 15. – 18. Jahrhunderts auf der Burgruine Runding, Lkr. Cham, Beiträge zur Archäologie in der Oberpfalz und Regensburg 6, 425-478.
ERNST, B. 2005: Spätmittelalterlich-frühneuzeitliche Schutz- und Trutzwaffenfunde von der Brugruine Runding, Lkr. Cham, Beiträge zur Archäologie in der Oberpfalz und Regensburg 7, 339-350.
ERNST, B. 2008: Ein frühneuzeitlicher Kachelofen aus dem Dorfkern von Runding, Lkr. Cham, 8, 467-510.