Archeologický atlas česko-bavorské hranice
ve středověku a novověku
  • O atlasu(current)
  • Lokality
  • Mapa
  • O projektu
  • Zdroje a odkazy


cz de

RAUHER KULM

Hradiště

Okres: Eschenbach in der Oberpfalz
Poloha: Horní Falc
Datace: 8. - 16. století

Přístup

Na vrchol hory se dá vystoupat po modré či červené turistické značce z města Neustadt am Kulm.

Význam

Rauher Kulm je významným raně středověkým výšinným hradištěm položeným na čedičové hoře v nadmořské výšce 683,5 metrů nad mořem, odkud bylo možné kontrolovat široká okolní území položená o více než 200 metrů níže. Takto impozantní místo bylo osídleno od raného středověku a později zde vznikl vrcholně středověký hrad, který byl zničen kolem poloviny 16. století. Dnes se na hoře nachází rozhledna s překrásným výhledem.

Historie

V písemných pramenech se objevuje první zmínka o lokalitě až roku 1191. Ve středověku na místě raně středověkého hradiště vyrostl vrcholně středověký hrad známý jako Burgstall Rauhenkulm. V roce 1281 jej obdržel Fridrich III. z Norimberka od vévodů z Leuchtenbergu. Hrad byl zničen po dlouhém obléhání vojsky města Norimberk během druhé markrabské války v letech 1552 až 1555. Stejný osud pak potkal i nedaleký hrad na sousedním Kleinen Kulm, tzv. Burgtall Schlechtenkulm. Obléhání a požáry obou hradů v roce 1554 znázorňuje dobová rytina.



Popis

Výšinné hradiště v blízkosti města Neustadt am Kulm se nachází na jedné z nejimpozantnějších čedičových hor v Horní Falci. Někdy je nazýváno Flednitz. Počátky archeologického výzkumu spadají do let 1908 až 1910. Tehdy vykopávky A. Neischla ukázaly stopy osídlení jak z pravěku, tak raného středověku. Později lokalitu intenzivně zkoumal Hans Losert v letech 2004 až 2007. Během výzkumu opevnění v novějších sezonách byly odhaleny relikty 12,5 m široké a 2 m vysoké fortifikace z basaltových bloků s klešťovou bránou. Jádro valu bylo tvořeno z nasucho kladených kamenů. Datace se opírá o nálezy keramického materiálu, který je datován na přelom 8. a 9. století. V průběhu 19. století došlo k zániku velké části hradby v důsledku těžby čediče (basaltu). Jihozápadní část plochy hradiště zaujímá akropole. Kromě keramiky se během archeologického výzkumu našlo také mnoho dalších nálezů, za pozornost stojí železné hroty šípů s tulejí a rombickým listem. Ty možná na hradišti a v jeho okolí dokládají přítomnost maďarských nájezdníků. Pozoruhodný je také nález misionářského kříže z 8. až 10. století, který dokládá christianizační snahy v oblasti a snad i blízkých Čechách. V blízkosti hradiště se nachází poměrně velký počet lokalizovaných raně středověkých pohřebišť. Nejbližším pohřebištěm je Mockersdorf, jež je datován do 8. až 9. století. Za zmínku stojí také Barbaraberg a Eichelberg.

Literatura

Losert, H. 2007: Neue Forschungen am Rauhen Kulm. Teil 2: Archäologische Untersuchungen zur Kenntnis von Besiedlung und Befestigung im frühen Mittelalter. In: Archäologische Arbeitsgemeinschaft Ostbayern/West- und Südböhmen/Oberösterreich, 119-126.
Losert, H. 2009 : Moinvinidi, Radanzvinidi und Nabavinidi Geschichte und Archäologie der Slawen in Bayern. In: Siedlungsstrukturen und Burgen im westslawischen Raum. Beiträge zur Ur- und Frühgeschichte Mitteleuropas 52, 219-294.
Losert, H. 2012: Die Slawen in Nordostbayern. In : Archäologische Arbeitsgemeinschaft Ostbayern/West- und Südböhmen/Oberösterreich. 21. Treffen in Stříbro, 139-168.
Neischl, A. 1912: Die vor- und frühgeschichtlichen Befestigungen am Rauhen Kulm bei Neustadt a. Kulm (Oberpfalz). Nürnberg.