Archeologický atlas česko-bavorské hranice
ve středověku a novověku
  • O atlasu(current)
  • Lokality
  • Mapa
  • O projektu
  • Zdroje a odkazy


cz de

FLOSSENBÜRG

Hrad

Okres: Neustadt an der Waldnaab
Poloha: Horní Falc
Datace: 12. - 17. století

Přístup

Hrad se nachází v obci Flossenbürg, přibližně 10 km východně od okresního města Neustadt an der Waldnaab. Na hrad se dá dojít po cestě k hradu „Weg zur Burg“, která začíná u hřbitova a vine se vzhůru na vrch Schloβberg v nadmořské výšce 714 m.n.m. U hřbitova se nachází také prostorné parkoviště, kde je možné zaparkovat automobil či autobus.

Význam

Hrad Flossenbürg patřil mezi nejvýznamnější pevnosti oblasti Nordgau, později Horní Falce. V současnosti zřícenina patří mezi nejimpozantnější památky regionu.

Historie

O tzv. „castrum flozzen“ se poprvé historické prameny zmiňují v roce 1124, kdy ho založil mocný vévoda oblasti Nordgau Berengar von Sulzbach. V roce 1125 je připomínán Ingramus de Flozzen, který se stal místním ministeriálem. Po jeho následovnících, kteří vymírají roku 1188, putoval hrad do rukou císaře Fridricha Barbarossy. Ten mohutný hrad začlenil do svého plánu vybudovat z Chebska důležitou Štaufskou državu. Nicméně stavební aktivity končí během panování Fridricha II. Sicilského, který předává hrad do rukou českého krále Přemysla Otakara I. teprve roku 1268 přechází hrad opět do majetku Niederbayern. Ludvík Bavor roku 1314 podpořil Jana Lucemburského při volbě českým králem. V roce 1366 zřídil císař Karel IV. na hradě úřad purkrabího. Teprve roku 1379 se dostává hrad do rukou Wittelsbachů. Zkázu hradu přinesla třicetiletá válka. Hrad byl dobyt jízdou vévody z Výmaru, posléze byl zapálen a proměnil se v ruinu. Teprve na počátku 90. let 20. Století proběhly v areálu hradu archeologické výzkumy.

Popis

Jádrem hradu se stala románská věž pravoúhlého půdorysu vystavěná na skalní věži. Její zdivo bylo zhotoveno z mohutných kvádrů a dosahovalo šířky kolem 2,7 metrů. Kolem věže bylo vystavěno plášťové opevnění. Tím byla završena nejstarší stavební fáze hradu. Během vrcholného a pozdního středověku zde probíhala další smělá stavební činnost. Před jádrem hradu bylo vybudováno rozsáhlé předhradí a rozsáhlý areál složený z hospodářských a palácových budov. Nacházela se zde například cisterna na vodu a pekárna. V pozdním středověku byla brána do hradu doplněna o bateriovou dělostřeleckou věž. Navíc na drobném návrší nedaleko hradu byla vyzdvižena předsunutá věž, která znemožnila, aby odtud mohl být hrad ostřelován v případě obležení.
V letech 1982 až 1992 probíhala na hradě velká sanace zdí. Během toho zde probíhal archeologický dozor. V bateriové věži došlo ke snížení terénu, přitom bylo získáno velké množství keramických fragmentů a shromážděno bylo více než 300 fragmentů kachlů, z nichž byla poskládána renesanční kamna. Mezi zajímavé motivy ve výzdobě čelních vyhřívacích stěn kachlů patří zpodobnění 5 smyslů, jako je sluch, chuť a čich.

Literatura

Boos, A. 1993: Die Ruine Flossenbürg. Auferstehung einer Burg des hoden und späten Mittelalters, Flossenbürg.
Endres, W. 2011: Kachelfunde aus der Burg Flossenbürg. Beiträge zur Archäologie in der Oberpfalz und Regensburg 9, 425-438.