Archeologický atlas česko-bavorské hranice
ve středověku a novověku
  • O atlasu(current)
  • Lokality
  • Mapa
  • O projektu
  • Zdroje a odkazy


cz de

PLESANOV

Vesnice

Okres: Tachov
Poloha: Plzeňský kraj
Datace: 13. - 15. století

Přístup

Lokalita se nachází při severovýchodním okraji obce Skřivín na parcele 361 u prameniště bezejmenného potoka, který se vlévá do Výrovského potoka, místo bylo starousedlíky nazýváno „Starý zámek“. Na lokalitu se dá dostat ze silnice vedoucí z Holostřev či Skviřína do Malovic. Zaniklá ves se rozkládá severně od křižovatky, tzv. Kadrnožky, po levé straně silnice do Malovic.

Význam

Zaniklá vesnice Plesanov je důležitým příkladem středověké vesnice, jaké vznikaly v západních Čechách ve 13. a 14. století. Tato ves konkrétně patřila kladrubskému klášteru, jenž šířil kolonizaci směrem k hornaté česko-falcké hranici. Ke zničení vsi došlo patrně během husitských válek, každopádně v neklidném poválečném období se nepodařilo vesnici obnovit.

Historie

Zaniklá ves Plesanov je zmiňována kolem roku 1239 v majetku Kladrubského kláštera. Později se objevuje v pramenech k roku 1463 v souvislosti s požárem města Kladruby, kdy je ves Plesanov dána do zástavy Bohuslavovi ze Švamberka. V této listině je ves zmíněna jako pustá. Ovšem v dalším dokumentu z téhož roku jako pustá uvedena není. Obě zprávy jsou svědectvím, jak těžko se na západě Čech vzpamatovával venkov z husitských válek. Každopádně v druhé polovině 15. století ves kompletně zaniká, což potvrdil i archeologický výzkum.

Popis

Při povrchovém průzkumu na jaře roku 1990 byly Petrem Rožmberských zjištěny relikty středověkého osídlení na okraji prameniště bezejmenného potoka, který se vlévá do Výrovského potoka. Poloha se nacházela 2 km severovýchodně od návsi ve Skviříně. Na lokalitě, velmi poškozené vývraty a ležícími stromy, byly identifikovány zřejmě zbytky tvrziště. To bylo tvořeno čtvercovým pahorkem se zaoblenými rohy a obkrouženo příkopem. Další fragmenty příkopu se nalézaly na jižní straně plochy. Vyvrácené stromy odhalily kamenné základy objektů, obsahující soubor mazanice a keramiky.
V roce 2010 proběhl na lokalitě pod vedením Lucie Galusové archeologický výzkum s cílem zachránit a zdokumentovat archeologické situace, které byly narušovány těžkou lesní technikou, upřesnit datování celé lokality a potvrdit na povrchu pozorované typy jednotlivých objektů (tvrziště, přítomnost mlýna?). Kromě odkryvu několika situací, byl na lokalitě proveden geofyzikální průzkum (především na tvrzišti), který umožnil sledování podpovrchových struktur. Za účelem zjistit jak vypadala krajina a skladba vegetace v době existence vsi byl proveden odběr vzorků pro přírodovědné analýzy, zejména pylovou analýzu, která je schopná zaznamenat změnu, kdy středověká pole zarůstají lesem. Během archeologického výzkumu byly v jedné ze sond objeveny pozůstatky existující jizby středověkého, zřejmě trojdílného domu s plochou jizbou o ploše 20 až 25 m2. Mocná vrstva mazanice s otisky nehraněných trámů dokládá, že zde stála roubená jizba s lepenicovým stropem. V severozápadní části sondy se nacházely pozůstatky otopného zařízení o předpokládaném půdorysu 1,4 m. Klenba této pece byla zhotovena z proutí, které bylo omazáno hlínou a následně bylo těleso vypáleno. Hypotéza o existenci vodního mlýna v této vsi nebyla potvrzena. Avšak během sondáže byly dále objeveny pozůstatky zdi stavby neznámé funkce a orientace, která byla podle nálezů keramiky datována do konce 14. až počátku 15. století. V blízkosti se také nacházela vrstva křemene, jež autorka výzkumu dává do souvislosti s možnou existencí nádvoří či nějaké komunikace. Další sondy odhalily relikty stavby, zřejmě hospodářské funkce, která zanikla požárem. Datování keramických fragmentů z areálu zaniklé vesnice potvrdilo, že vesnice fungovala od 13. či počátku 14. století a zanikla v 1. polovině 15. století. Kromě keramiky byly během výzkumu nalezeny také kovové artefakty (fragmenty podkovy a opaskové zápony).

Literatura

Galusová, L. 2012: Zaniklý středověký sídelní areál na Tachovsku, Archaeologia Historica 37, 319-329.
Rožmberský, P. 1990 : Nově zjištěné tvrziště na Tachovsku, Hláska 1, 11.
Rožmberský, P. – Trachta, M. 1992 : Starý zámek, Hláska 4, 43.