Archeologický atlas česko-bavorské hranice
ve středověku a novověku
  • O atlasu(current)
  • Lokality
  • Mapa
  • O projektu
  • Zdroje a odkazy


cz de

KLADRUBY

Klášter

Okres: Tachov
Poloha: Plzeňský kraj
Datace: 12. - 18. století

Přístup

Klášter se nachází na jihovýchodním okraji města Kladruby, v části zvané Pozorka. Před monumentální stavbou kláštera se nachází parkoviště. Místo je křižovatkou turistických cest značených modrou a zelenou barvou. Prochází tudy také naučná stezka Kladruby, která vás provede po 11 pozoruhodných zastaveních, mezi nimiž nechybí klášter či muzeum československého opevnění.

Historie

Benediktinský klášter s kostelem Panny Marie v Kladrubech byl založen knížetem Vladislavem I. a jeho manželkou Richenzou z Bergu roku 1115. Mniši, kteří přišli z blíže neznámého staršího českého kláštera, byli doplněni sborem z benediktinského kláštera ve Zwiefalten ve Švábsku. To se povedlo až roku 1130, kdy se opatem stává Bertholf. V roce 1125 byl v novém klášteře pohřben zakladatel, kníže Vladislav I. z rodu Přemyslovců. Původní románský klášterní komplex byl vysvěcen k roku 1233. Ve 13. století vzniká nedaleko kláštera osada, ze které se postupně rozrostlo město Kladruby. Klášter přežil husitské války, ztrátu některých majetků na přelomu 15./16. století a byl znovu opraven a posvěcen roku 1504. Následovaly další opravy po požáru roku 1589. Větší přestavba začala po roce 1650 a zahrnovala nejen obnovu konventu a kostela Panny Marie, ale také vznik nové prelatury (hospodářské budovy s věží). V roce 1712 začala přestavba chrámu Nanebevzetí Panny Marie. V několika fázích vzniklo západní trojlodí s hlavním průčelím, transept s kopulí a východní konec s trojlistým závěrem. Roku 1728 došlo k požáru starého konventu, ovšem již o rok dříve se začalo se stavbou nového na návrh J. B. Santiniho. Po nastoupení nového opata vzniká východní křídlo a spojnice mezi novým konventem a kostelem podle návrhu K. I. Dientzenhofera. Poslední část (jižní křídlo) vzniká za posledního opata a celá budova kláštera je znovu vysvěcena roku 1775. Roku 1785 je klášter na základě tzv. Josefinských reforem zrušen. Roku 1791 je objekt koupen knížetem Alfrédem Windischgrätzem a upraven na sídlo. Roku 1864 je nový konvent přeměněn na pivovar.

Popis

Nejvýznamnější částí areálu kláštera je kostel Nanebevzetí P. Marie, svatého Wolfganga a svatého Benedikta. Jedná se o trojlodní baziliku zwiefaltenského typu s příčnou lodí a dlouhým trojlodním chórem ukončeným apsidami. V 18. století byl přestavěný ve stylu barokní gotiky podle návrhu Jana Blažeje Santiniho, nicméně si zachoval románské jádro, jehož zdivo je dodnes patrné na půdě jižní a severní lodi a v dalších částech kostela. Západní průčelí kostela s vnějším opěrným systémem dominují fiály. Centrem celého chrámu je kopule v křížení se symbolem koruny na lucerně kopule. Významným dekoračním motivem na článkoví jsou lilie, jež se stejně jako koruna symbolicky vztahují k patronce kostela, P. Marii. Tzv. starý konvent uzavírá dvůr společně s bazilikou P. Marie, na který navazuje stará prelatura s polygonální nárožní věžičkou. Nový konvent tvoří čtyřkřídlá budova, kterou obklopuje velký rajský dvůr.

Literatura

Mencl, V. – Benešovská, K. – Soukupová, H. 1978 : Předrománská a románská
Merhautová, A. 1971 : Raně středověká architektura v Čechách. Praha.
Nováček, K. a kol. 2010 : Kladrubský klášter 1115 – 1421. Osídlení – Architektura – Artefakty. Příbram.
Vlček, P. – Sommer, P. – Foltýn, D. 1997 : Encyklopedie českých klášterů. Praha.