Archeologický atlas česko-bavorské hranice
ve středověku a novověku
  • O atlasu(current)
  • Lokality
  • Mapa
  • O projektu
  • Zdroje a odkazy


cz de

KAŠPERSKÉ HORY

Těžba zlata

Okres: Klatovy
Poloha: Plzeňský kraj
Datace: 14. - 17. století

Přístup

Kašperské Hory disponují velkým náměstím, které je výstupním bodem pro mnohé turistické trasy k historickým lokalitám v okolí. Středověké úpravny zlata se nachází v ulici Zahrádkářů. Dá se sem pohodlně dojít z náměstí po modré turistické značce. Tento úsek je pak součástí velké Naučné stezky Cestou zlatokopů, která návštěvníka provede podél Zlatého potoka a reliktů těžby.

Význam

Díky bohatým ložiskům zlata patřily Kašperské Hory ve středověku a raném novověku mezi nejvýznamnější hornická města v Čechách. Bohatství města položeného vysoko na Šumavě potvrzují i mnohé archeologické výzkumy zaměřené nejen na intravilán města, ale i na bezprostřední okolí skrývající stopy montánní činnosti.

Historie

Původní pojmenování městečka „Bergreichenstein“ souvisí velmi pravděpodobně s hornickou činností. Vzniklo z předložkového výrazu „Am reichen Stein“. Jelikož hornické práce byly intenzivní získala lokalita přízvisko „Berg“, tj. hora, v níž se doluje. Vznik osady bývá kladen na přelom 13. a 14. století. Kašperské Hory po dlouhou dobu tvořily jednu obec spolu s Rejštejnem. Tato vazba skončila ve druhé polovině 14. století a právní vztah zanikl až roku 1584. Nejstarší zmínky o Kašperskohorsku sahají do 1.poloviny 14. století, kdy český král Jan Lucemburský vydal svému věřiteli Petru z Rožmberka oprávnění k těžbě drahých kovů v okolí dnešních Kašperských Hor. Další zmínkou je nadační listina ke kostelu sv. Mikuláše z roku 1345. Již provázání dvou osad v jednu značí, že zdejší osídlení bylo značně rozptýlené a vznikalo a zanikala v závislosti na objevování a opouštění ložisek. Příčinou úpadku dolování pak bylo množství podzemní vody, kterou bylo nutné odčerpávat za velké finanční obnosy. Definitivní konec těžby přinesla třicetiletá válka. Po ní se toto vysokohorské město začal orientovat na lesní řemesla a těžbu dříví.
Základem těžby zlata bylo fyzicky náročné dobývání křemenných žil, proto do Kašperských Hor přicházeli zkušení horníci a podnikatelé. Přímo ve městě byly raženy doly sv. Petra, sv. Barbory nebo sv. Mikuláše. Odvodňovala je dědičná štola sv. Jana. Těžba se postupně rozrostla do revíru, který byl přibližně 7 kilometrů dlouhý a 2 kilometry široký. Rozložen byl mezi Kašperské Hory, Hartmanice a Rejštejn. Údajně zde bylo 37 zlatodolů, ve skutečnosti se však v krajině nachází stovky až tisíce pozůstatků po těžbě. Ty se nachází na Liščím vrchu, Suchém vrchu, Šibeničním vrchu, na Vinici, Friedlholtu, Kavrlíku či Ždánově. Nejvýše položené zlatodoly se nachází na Křemelné v nadmořské výšce 1125 metrů. Patrně ke každému zlatodolu patřila jedna úpravna zlaté rudy. Lokalizace zlatorudných mlýnů byla provedena zejména na základě vyhledávání mlecích kamenů. Řada mlýnů je od počátku 14. století doložena podél Losenického potoka. V jednom z místních rybníčků zde došlo k nálezu 59 mlýnských kamenů.

Popis

Jihovýchodně od náměstí byla odkryta archeologickým výzkumem v letech 1989 až 1991 jedna z úpraven zlaté rudy. V terénu jsou k vidění základy objektu obdélného půdorysu o rozměru 11 x 12 metrů. Jde o zbytky pece k žíhání křemenů, které obsahovaly zlato. Upravená ruda byla pak odvážena k drtírnám a zlatorudným mlýnům na Zlatém potoce a v údolí Losenického potoka. V roce 2002 byl proveden archeologický výzkum kostela sv. Mikuláše na náměstí. Výzkum prokázal, že kostelní stavba narušila pohřby z 13. století, čímž se potvrdil předpoklad staršího pohřebiště na místě gotického kostela. Rostoucí životní úroveň středověkého hornického města pak doložily nálezy odpadních jímek, v nichž byl získán bohatý soubor keramických nádob z 13. až 15. století. Další velký archeologický výzkum byl proveden z důvodu plánované revitalizace na náměstí Kašperských Hor. Při výzkumu se podařilo odkrýt systém šachet, který vedl přímo do města. Objeveny byly suterény kamenných raně novověkých domů. Mezi zajímavé nálezy patří bezpochyby nález keramického hrnce, v němž bylo schováno 3750 stříbrných mincí. Šlo o depot, který si kdosi zakopal na kašperskohorském náměstí v době třicetileté války.

Literatura

Kubů, F. – Zavřel, P. 2009: Zlatá stezka. Historický a archeologický výzkum významné středověké obchodní cesty. 3. Úsek Kašperské Hory – státnice hranice. České Budějovice.
Kudrnáč, J. 1991: Středověká těžba zlata v horských pásmech Šumavy. Výběr 28, 301-309.
Kudrnáč, J. 1999: Šumava a zlato. Zlatá stezka 6, 13-25.
Fröhlich, J. 1995: Hroby v kostel sv. Mikuláše v Kašperských Horách, Zlatá stezka 2, 178-180.
Fröhlich, J. 2006: Zlato na Prácheňsku. Písek.
Fröhlich, J. 2008: Zlatorudný těžební a úpravnický areál u Horské Kvildy na Šumavě, Časopis společnosti přátel starožitností 116, 246-250.
Frýda, F. – Rožmberská, V. 1989: Příspěvek k chronologii středověké keramiky Kašperských Hor, Vlastivědné zprávy Muzea Šumavy 1, 17-27.
Waldhauser, J. 1995: Středověká úpravna zlaté rudy u Kašperských Hor, Vlastivědné zprávy Muzea Šumavy 3, 3-14.