Archeologický atlas česko-bavorské hranice
ve středověku a novověku
  • O atlasu(current)
  • Lokality
  • Mapa
  • O projektu
  • Zdroje a odkazy


cz de

BEZEMÍN

Hradiště

Okres: Tachov
Poloha: Plzeňský kraj
Datace: 8. – 9. století

Přístup

Hradiště je přístupné po žlutě značené turistické trase z Konstantinových Lázní, která vede přes zříceninu hradu Gutštejn, Bezemín k Šipínu.

Význam

Slovanské hradiště nad soutokem Úterského potoka a Hadovky je ojedinělým dokladem sídelních a fortifikačních praktik slovanského etnika v 8 a 9. století. Pozoruhodný je i jeho vztah k nedalekému pohřebnímu areálu, kde bylo identifikováno 45 mohyl.

Historie

Na základě analýzy keramiky z archeologického výzkumu je hradiště datováno do 8. až první poloviny 9. století. Předpokládá se, že po zániku se osídlení stěhuje do polohy Šipín.

Popis

Raně středověké hradiště u Bezemína tvoří komplex s přilehlým mohylovým pohřebištěm. Dvoudílné hradiště se nachází na ostrožně, nad soutokem potoků Hadovka s Úterským potokem. Dvě téměř samostatně opevněné části hradiště různé velikosti plnily zřejmě i rozdílnou funkci. Větší část hradiště má rozlohu 3,45 ha a jeho oválný tvar je dodnes ohraničen zbytky valu. Na jižní straně plochy je dodnes viditelný příkop. Druhá část hradiště je dnes interpretována jako akropole a její rozloha je 0,4 ha. I zde se dochovaly zbytky opevnění.
Jaroslav Kudrnáč na hradišti podnikl archeologický výzkum v letech 1949 a 1950, při tom provedl řez jihovýchodním valem a zdokumentoval čelní kamennou zeď z nasucho kladených kamenů. Dále prozkoumal příkop a několik mohyl z přilehlého mohylového pohřebiště. Hradiště zřejmě zaniklo velkým požárem, to dokládá velké množství mazanice a v některých místech přítomnost tzv. „spečeného valu“.
Zhruba 170 m od plochy hradiště se nachází mohylové pohřebiště, jež bylo také v minulosti předmětem výzkumu. Pod vedením J. Kudrnáče byly prozkoumány čtyři mohyly z celkového počtu čtyřiceti pěti mohyl. Mohyly obsahovaly kromě drobných nespálených kůstek také hradištní keramiku a zlomky mazanice. Průměr mohyl se pohyboval od 490 do 630 cm a dosahovaly výšky 50 až 75 cm. Plášť mohyl byl vytvořen směsí hlíny, kamenů, popela. Jádro mohyly tvořily na sebe kladené kameny břidlice. U jedné z mohyl bylo předpokládáno, že v ní stála dřevěná konstrukce

Literatura

Čtverák, V. – Lutovský, M. – Slabina, M. – Smejtek, L. 2003 : Encyklopedie hradišť v Čechách. Praha.
Kudrnáč, J. 1951 : Slované v západních Čechách, Archeologické rozhledy 3, 185 – 190.
Kudrnáč, J. 1952 : Slovanské mohyly při horním toku Mže, Archeologické rozhledy 4, 487 – 490.
Lutovský, M. 2001 : Encyklopedie slovanské archeologie v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Praha.
Metlička, M. 2008 : Pravěká a raně středověká hradiště v západních Čechách. Nepublikovaná diplomová práce, FF UK. Praha.
Svobodová, H. 1992 : Bezemín, okr. Tachov, Výzkumy v Čechách 1988/1989, 15.
Trnka, R. 2006 : Hradiště Bezemín, Hláska – Zpravodaj klubu Augusta Sedláčka 17/3, 35 – 37.
Turek, R. 1967 : Smolovské hradisko a problém Tuhoště, Archeologické rozhledy 19, 445 – 451, 461 – 464.