Archeologický atlas česko-bavorské hranice
ve středověku a novověku
  • O atlasu(current)
  • Lokality
  • Mapa
  • O projektu
  • Zdroje a odkazy


cz de

TEPLÁ

Klášter

Okres: Cheb
Poloha: Karlovarský kraj
Datace: 12. – 21. století

Přístup

Klášter se nachází v obci Teplá.

Význam

Klášter Teplá byl významným náboženským, sociálním a kulturním centrem na chebské zemské cestě. Odtud probíhala kolonizace širokého příhraničního území. Archeologický výzkum kláštera přinesl řadu pozoruhodných nálezů. Mezi ně patří objev raně středověké svatyně z doby zakladatele kláštera, blahoslaveného Hroznaty. Zároveň zde byl získán rozmanitý soubor středověkých a novověkých artefaktů, který dává nahlédnout na mnohé aspekty každodenního života v západních Čechách.

Historie

Podle tradice byl premonstrátský klášter založen Hroznatou (později zvaný Tepelský) z Ovence (dnešní Bubeneč v Praze) na chebské zemské stezce roku 1193. Z roku 1197 pochází tzv. Hroznatova závěť, která je považována za zakládací listinu kláštera. Český název „Teplá“ (původně tržní osady) je doložen od počátku existence této lokality, dokládá české osídlení a souvisí zřejmě s oteplováním říčky (dnes stejného jména) horkými prameny. V průběhu 13. století se klášter podílel na kolonizaci okolí. Roku 1278 došlo k vyplenění a vypálení kláštera vojsky Oty Braniborského. Období husitských válek klášter přečkal bez výraznějších problémů, postižen byl pouze ekonomicky, neboť zázemí kláštera trpělo při plenění husitských vojsk z Tachova. Roku 1549 klášter postihla morová epidemie, kterou přežili pouze 2 členové konventu. Roku 1618 byl tepelský klášter po dobu 17 dnů drancován stavovským vojskem a v roce 1647 se v jeho blízkosti strhla bitva mezi švédským a císařským vojskem. Poté konečně přišlo do Teplé 17. a 18. století, období klidu a rozmachu kláštera. V areálu došlo k velkým přestavbám ve stylu baroka. Koncem 18. století se opat kláštera Karel Reitenberger podílel na vzniku lázní, které se staly základem pro nové město, známé Mariánské lázně. Proněmecké názory opata Gilberta J. Helmera během druhé světové války nepřispěly k ochraně kláštera, v rámci rasového programu Lebensborn byly naopak jeho prostory přeměněny na porodnici pro svobodné německé ženy. V letech 1950 až 1978 byl objekt využíván československou armádou, jež zanechala klášter v dezolátním stavu. Život konventu byl obnoven po roce 1989. Nyní jeho členové spravují farnosti na mnoha místech západních Čech a přispěli k rekonstrukci kláštera.

Popis

Klášterní kostel Zvěstování Páně je prvním síňovým trojlodím v Čechách a je považován za příklad přechodu od románského slohu ke gotice. Roku 1232 byl vysvěcen a měl podobu trojlodní haly. Délka stavby činila 62,3 m a výška dosahovala 15,6 m. Na přelomu 17. a 18. století prošel klášterní komplex rozsáhlou barokní přestavbou. V severní lodi kostela, v Hroznatově kapli, se nachází relikviář s ostatky zakladatele kláštera, blahoslaveného Hroznaty. Během již zmíněné barokní přestavby vzniká křídlo prelatury a konventu. Další části kláštera tvoří hospic, sýpka, knihovna, muzeum, pavilon, nová lékárna, hospodářské budovy a zahradnictví.
V letech 2011 až 2012 byly v areálu kláštera Teplá provedeny archeologické průzkumy a sondáže, které se soustředily na jižní část kanonie, zejména do prostoru bývalého rajského dvora a po obvodu prelatury. Kromě získání velkého množství poznatků o středověkých a barokních klášterních budovách a o jejich opevnění došlo před západním průčelím prelatury k překvapujícímu objevu neznámé románské sakrální stavby.
Stavba byla postavena z lomového a sesbíraného kamene. Zdivo bylo pojeno písčitou hlínou se štěrkem. Na východě stavba měla půlkruhovou apsidu o vnitřní šířce 3,35 m a hloubce 2,25 m, při tloušťce zdi asi 1,3–1,4 m. Na odsazený severní okraj apsidy navazovala severní obvodová zeď vnitřního chrámového prostoru, která byla sledována nakonec v délce přes 10 m, aniž by bylo nalezeno její zalomení k jihu. Stavba neznámého zasvěcení je archeology datována do 12. až počátku 13. století. Archeologové ji tak kladou do souvislosti s neznámou rezidencí zakladatele kláštera, velmože Hroznaty.

Literatura

Hlinomaz, M. 2003: Klášter premonstrátů Teplá. Karlovy Vary.
Kuthan, J. 1994: Česká architektura v době posledních Přemyslovců. Města – hrady – kláštery – kostely. Vimperk.
Merhautová, A. 1971: Raně středověká architektura v Čechách. Praha.
Vlček, P. – Sommer, P. – Foltýn, D. 1997: Encyklopedie českých klášterů. Praha.
Nováček, K. – Široký, R. – Starková, L. 2014: Pokračování výzkumu v areálu premonstrátské kanonie v Teplé. Památky západních Čech 4, 7-19.
Široký, R. – Nováček, K. 2011: První etapa výzkumu v areálu premonstrátské kanonie v Teplé. Památky západních Čech 1, 37–47.
Široký, R. – Panáček, M. 2013: Barokní štolový systém konventu a prelatury premonstrátské kanonie v Teplé. Dějiny staveb 2013, 252–262.
Zahradník, P. 2011: Stavební dějiny premonstrátského kláštera Teplá (I. část). Sborník muzea Karlovarského kraje 19, 7–72.