Archeologický atlas česko-bavorské hranice
ve středověku a novověku
  • O atlasu(current)
  • Lokality
  • Mapa
  • O projektu
  • Zdroje a odkazy


cz de

PŘIMDA

Hrad

Okres: Tachov
Poloha: Plzeňský kraj
Datace: 12. – 16. století

Přístup

K hradu vede stezka Naučné stezky Přimda, jde o lesní cestu stoupající z ulice Severní v obci Přimda, kde je možné také parkovat.

Význam

Přimda je označována za nejstarší kamenný hrad v západních Čechách, který zajišťoval nejvýznamnější obchodní cestu z Horní Falce do Čech, později známou jako Zlatá cesta.

Historie

Jedním ze symbolů pohraničního hvozdu je hrad Přimda, německy Pfraumberg. Tyčí se vysoko v nadmořské výšce 837 metrů nad mořem. Shlíží na strategickou obchodní komunikaci vedoucí z Prahy do Norimberku, nedaleko současného hraničního přechodu u Rozvadova. Kosmas uvádí jako datum založení hradu rok 1121. Za stavebníky jakési Němce (lat. „quidam Teutonici“). S největší pravděpodobností byl stavitelem Děpolt II. z Vohburgu, markrabě z Nordgau, mezi jehož další stavební podniky patřil Cheb. Stavby na této straně hranice byly pokusem, jak posílit svou moc v Čechách, což však narazilo na odpor českého knížete Vladislava. Ten hrad vojensky obsadil. V roce 1427, během husitských válek, byl hrad znovu dobyt. V průběhu 15. a 16. století byl hrad průběžně přestavován. Mezi nejvýznamnější majitelé z doby renesance lze zařadit Pány ze Švamberka.

Popis

Historici i archeologové dlouho předpokládali na místě hradu existenci starého hradiště, ovšem tato hypotéza se prozatím nepotvrdila. V rámci hradního areálu jsou tak nejstaršími dochovanými částmi dvě patra obytné románské věže, tzv. donjonu. Zdi této obytné věže byly tvořeny z velkých kvádrů, což je typické pro vohburskou architekturu. Ve věži se nacházela obytná místnost s krbem. Západní přístavek u věže je zřejmě nejstarším zachovaným prevétem. Na hradním nádvoří se nedochovalo mnoho, lze zde vytušit další objekty včetně malé kaple. Kamenná hradba obvodu hradu pochází z vrcholného středověku, z této doby také pochází rozšíření plochy areálu hradu až ke skalnímu hřebenu. Ve svahu se dochovaly relikty dalších fortifikačních objektů, zejména okrouhlé věže a další čtyřhranné, z níž se zachovaly již jen mladší opěrné pilíře. Od 19. století proběhlo na hradě několik stavebních aktivit s cílem zachránit donjon, který postupně chátral a zřejmě by zcela zanikl. Neodbornými zásahy byl hrad mnohokrát poničen.

Literatura

Durdík, T. 2005: Encyklopedie českých hradů. Praha.
Durdík, T. 2007: Hrad Přimda. Praha
Menclová, D. 1972: České hrady. Díl první. Praha.
Mencl, V. – Benešovská, K. – Soukupová, H. 1978: Předrománská a románská architektura v západních Čechách. Plzeň.
Sokol, P. 2012: Zřícenina hradu Přimda. Plzeň.
Sokol, P. – Wizovský, T. 2004: Hrad Přimda – archeologický výzkum, ikonografická analýza a rozbor malt, Castellogica Bohemica 9, 335-348.
Vojkovský, R. 2013: Přimda. Hrad jižně od Tachova. Hukvaldy.