Archeologický atlas česko-bavorské hranice
ve středověku a novověku
  • O atlasu(current)
  • Lokality
  • Mapa
  • O projektu
  • Zdroje a odkazy


cz de

NOVÝ HERŠTEJN

Hrad

Okres: Domažlice
Poloha: Plzeňský kraj
Datace: 13. - 15. století

Přístup

Hrad se nachází ve vzdálenosti 3 km od Kdyně. Přístup je možný buď po červené turistické značce od rozcestí Vejpřahy (ca 1 km), které se nachází na silnici z Kdyně do Němčic, anebo se k hradu dá vystoupat z opačné strany z Podzámčí pod hradem Rýzmberk (3,1 km). Zřícenina Nového Herštejnu je zároveň zastavením na naučné stezce „Za poznáním místních zajímavostí Kdyňska“.

Význam

Hrad patřil mezi nejvýznamnější pomezní hrady. Nacházel se v bezprostřední blízkosti největšího západočeského hradu Rýzmberku, který kontroloval přístup z Bavorska přes Všerubský průsmyk do Čech a komunikaci mezi královskými městy Domažlice a Klatovy. Kontroloval důležitou cestu mířící od hranice do vnitrozemí. Lokalita tvořila významný pevnostní celek a dominantu tehdejší kulturní krajiny. Hrad zpustl během vleklých česko-bavorských konfliktů v 2. polovině 15. století.



Historie

Určení počátků hradu Nového Herštejna na základě studia archivních zpráv je výrazně zkomplikováno existencí dalšího hradu v oblasti, který je v nejstarších pramenech taktéž označován jako Herštejn. Jde o Starý Herštejn u Pivoně. Jelikož poprvé se přívlastek „Nový“ objevuje v listině z roku 1348 a adjektivum „Starý“ až v roce 1420. Na základě studia držby hradů pak usoudil J. Jánský, že k první písemná zmínka k Novému Herštejnu pochází nejspíš z roku 1272, kdy se po tomto hradu psal Protivec z Herštejna. V držení velhartického rodu zůstával hrad po celou druhou polovinu 13. století, kdy ho vlastnil Ješek z Velhartic, maršálek královského dvora. Po jeho smrti připadl hrad jeho vdově a synu Janovi. Ten se dostal během husitských válek s Rožmberky, byl zajat a jeho hrad Nový Herštejn byl nejspíš vypálen. Jan z Velhartic měl také spory s bavorskými pány, s nimiž začal vleklé pohraniční války. Jeho vnuk Jan z Herštejna podnikla loupežné výpady tak dlouho, než se na opačné straně hranice shromáždilo vojsko, které roku 1475 přepadlo Nový Herštejn. Hrad vypálilo, pobořilo a vlastníka odvleklo do zajetí. Roku 1496 ruinu koupil Jan Půta Švihovský z Rýzmberka, který nechal na zřícenině provést opravy. Roku 1520 však hrad prodal městu Domažlicím, které nechalo hrad definitivně zpustnout.



Popis

Hrad Nový Herštejn se nachází na zalesněném vrchu ve výšce 681 m.n.m. Severní a východní srázy spadají do hlubokého údolí, kde se rozkládá obec Němčice. Na východní straně klesá svah v sedlo. V tomto sedle se rozprostíralo hospodářské zázemí hradu, na jehož místě vyrostl zemědělský poplužní dvůr. Ten zanikl v 18. století při budování obory pro černou zvěř a jeho pozemky získala panská myslivna, která je využívána dodnes. Právě ve východním svahu jsou zařezány přístupové cesty, úvozy, k hradní zřícenině. Podél cesty jsou zahloubeny obranné příkopy. Na pravé straně cesty se nachází plošina, na níž stávalo předsunuté opevnění, které mohlo v případě napadení hradu uzavřít přístupovou cestu k hradu. Za opevněním se táhne cesta podél hradního návrší ke zřícenině.
Hradní zřícenina má půdorys nepravidelného trojúhelníku. Charakteristická je jeho dvojdílná dispozice. V centru hradu stála na skalce mohutná hranolovitá věž, donjon, s ohrazením, tzv. horní hrad. Dolní areál byl obklopen místy 8 až 10 metrů vysokou hradbou. Přední jižní hradba byla doplněna o baštu, z níž mohla být ostřelována přístupová cesta. Ve východním rohu se nacházela první hradní brána, kudy procházela cesta do hradu. Uvnitř byla sevřena skalkou s hradním jádrem a vnější východní hradbou. Za skalkou se pak cesta stáčela kolem skalky na západ. V tomto místě se nacházela druhá brána doplněná o obrannou věž. Cesta pak vstoupila na rozlehlé nádvoří, kde podél západní hradby byly rozloženy hospodářské budovy.


Literatura

DURDÍK, T. – SUŠICKÝ, V. 2005: Zříceniny hradů, tvrzí a zámků – Západní Čechy. Praha.
DURDÍK, T. 2009: Ilustrovaná encyklopedie českých hradů. Praha, 386-387.
JÁNSKÝ, J. 1998: Tři kapitoly z dějin Starého a Nového Herštejna. Castellologica Bohemica 6/1, 187-204.
JÁNSKÝ, J. 2001: Dějiny hradu Nového Herštejn a jeho držitelů. Západočeský historický sborník 7, 41-86.
PERLINGER, W. - PROCHÁZKA, Z. 1996: Hrady v česko-bavorském pohraničí: jejich znovuobjevení. Domaţlice – Furth im Wald, 98-100.
PROCHÁZKA, Z. 1981: K historii hradu Nový Herštejn. V. výroční zpráva OA Domažlice, 97 ad.
PROCHÁZKA, Z. 1998: Nové poznatky z výzkumu hradu Nového Herštejna. Castellologica Bohemica 6, 205-228.