Archeologický atlas česko-bavorské hranice
ve středověku a novověku
  • O atlasu(current)
  • Lokality
  • Mapa
  • O projektu
  • Zdroje a odkazy


cz de

DOMAŽLICE

Kostel

Okres: Domažlice
Poloha: Plzeňský kraj
Datace: 12. - 21. století

Přístup

Kostel se nachází v poloze „U Svatých“, jihovýchodně od historického jádra města Domažlic. V jeho těsné blízkosti se nachází velká parkoviště.

Historie

Kostel byl součástí raně středověké domažlické sídlení aglomerace. Poprvé je kaple sv. Jakuba apoštola v Domažlicích a další platby připomínána v listině knížete Břetislava I. (1034-1055), kdy západočeskou svatyni věnoval klášteru na Ostrově u Davle. Po založení královského města Domažlic potvrdil král Přemysl Otakar II. roku 1265 ostrovskému klášteru patronátní práva ke třem domažlickým svatyním, a to ke kostelu Panny Marie vyrůstajícímu na náměstí nového města, k sv. Jakubu a další blíže neznámé kapli. Po založení města byl kostel sv. Jakuba zařazen mezi farní. Ve 14. století však kolonizace pohraničního hvozdu pokročila natolik, že kapacita staršího farního kostela nestačila pojímat rostoucí obec věřících. V blízkosti proto vznikla nová stavba kostela Zvěstování Panně Marii, jež se stal kostelem chodských vsí. Roku 1392 vybíralo několik domažlických měšťanů finance na obnovu kaple sv. Petra u farního kostela sv. Jakuba. Ve 14. století zdejší fara patřila mezi nejbohatší v západních Čechách a papežský desátek, který odtud plynul, byl pětkrát až osmkrát vyšší, než tomu bylo u okolních farností. V roce 1410 zde působil i významný mistr Jan Heřman z Kralovic, zpovědník krále Václava IV. Do vývoje sakrálních staveb vysunutých vně městské hradby se negativně promítaly válečné konflikty, zejména česko-bavorské střety v letech 1373, 1406 a nakonec i husitské války, které de facto zničili ostrovský klášter a jeho správa nad domažlickými kostely zůstala pouze formální. Poté co se Domažlice roku 1421 připojili k husitským městům rozdělila se městská farní správa. Husité od té doby vedli „horní faru“ uvnitř města při kostele Zvěstování Panně Marii, zatímco německé katolické obyvatelstvo užívalo „dolní faru“ u sv. Jakuba. Rozdělení farností bylo konfirmováno roku 1474 a platilo až do roku 1543, kdy došlo k opětovnému sloučení pod správou horní fary a kostel sv. Jakuba se stal pouze hřbitovním kostelem. Přes drobné renesanční stavební zásahy se nejstarší domažlická církevní stavba dál rozpadala. V roce 1648 byl kostel zasažen bleskem, proto mizí z písemných pramenů. Definitivní zkázu mu přinesly josefínské reformy. Roku 1786 byl kostel odsvěcen a přes odpor měšťanů odprodán ve dražbě a zbořen. Další opravy kostela probíhaly až v letech 1830, 1858, 1896 a nakonec v letech 1909-1911.

Popis

Archeologický výzkum proběhl v letech 1993 až 1994. Cílem bylo postavit novou komunikaci ke stojícímu gotickému kostelu Navštívení Panny Marie (původně Zvěstování Panně Marii). Průzkum probíhal v areálu hřbitova, který byl užíván do počátku 20. století a po 2. světové válce byl značně zdevastován. Při výzkumu trasy plánované komunikace byly odhaleny relikty dřevěné kostnice z 18. století, v níž byly uloženy ostatky stovek lidských jedinců. Dále zde byly objeveny zbytky renesančních náhrobníků s výzdobou a nápisy. Poté byly prozkoumány některé kostrové hroby. Zbytky původní raně středověké svatyně byly odhaleny na návrší, uprostřed hřbitova.

Zajímavost

V interiéru kostela se nachází vzácná renesanční kazatelna. V interiéru je umístěno 15 náhrobních kamenů domažlických měšťanů. Zaujme například náhrobník Pavla Felixe ze Stříbra, který byl zabit Švédy v roce 1634. Nápis na náhrobku zní: „Skoro o půlnoci zuří požár ve městě. Hořící oheň chystají se sousedé vším úsilím omezit. Také sám primas přiběhne a hlasitě volá před radnicí: Občané, dbejte, aby oheň nezachvátil nejbližší stavení. Takto mluvícího voják třikrát udeří mečem a třikrát prorazí hlavu. Onen padne, polomrtvého zdvihne nejdražší manželka, avšak běda, nešťastník sám není si vědom života. A když tak leží, tak poctivý a tak znamenitý muž… (dále nečitelné).“


Literatura

BŘICHÁČEK, P. – ČECHURA, M. 2011: Kostel sv. Jakuba většího v Domažlicích a jeho postavení v místní raně středověké sídelní aglomeraci. Archeologie západních Čech 2, 133-150.
PROCHÁZKA, Z. 1990: Historické náhrobníky okresu Domažlice, Plzeň-Domažlice.