Archeologický atlas česko-bavorské hranice
ve středověku a novověku
  • O atlasu(current)
  • Lokality
  • Mapa
  • O projektu
  • Zdroje a odkazy


cz de

SVINNÁ

Vápenná pec

Okres: Klatovy
Poloha: Plzeňský kraj
Datace: 19. století

Přístup

Ke zřícenině staré vápenky se dá pohodlně dojít, když vyrazíte po žluté turistické značce z Bucharu směrem na Svinnou. Objekt uvidíte v těsné blízkosti penzionu Stará Vápenka.

Význam

Archeologický výzkum vápenné pece u obce Svinná je tématem, které zapadá do tzv. industriální archeologie. Tato technická památka dokládá „průmyslovou revoluci“ v západních Čechách v 19. století. Ta po sobě zanechala výrazné stopy jak v podobě jednotlivých industriálních objektů a jejich zázemí, tak hlubokých stop ve vybraných segmentech západočeské krajiny.

Historie

Vznik této technické památky spadá do let 1833 až 1889, kdy Petr Kordík, majitel panství Čachrov, začal s průmyslovou výrobou vápna. Lomy nechal zřídit v Jesení a na Svinné. V Jesení vyrostla vápenka. V 70. letech ve Svinné vápenná pec. Jelikož plánovaná železniční trať z Klatov přes Nemilkov, Zhůří do Alžbětína byla nakonec vedena přes Nýrsko. Byl dovoz uhlí pro provoz pece odkázán na koňské povozy, což brzo vedlo majitele ke ztrátám a dluhům. Pec pak putovala do vlastnictví dalších majitelů, kteří naráželi na tentýž zásobovací problém. Po zavedení těžby vápna na Horažďovicku bylo roku 1925 přistoupeno ke stržení komína pece ve Svinné.

Popis

Torzo oválné pece na vápno bylo archeology zkoumáno v roce 2010. Vápenná pec měla oválný půdorys o rozměrech 40 x 16 metrů. V jihovýchodní části se dochovalo pět zaklenutých komor vypalovacích kanálů. Dle dobových fotografií měla původně pec ještě jedno dřevěné patro, odkud byly obsluhovány sypáky a zvonové uzávěry centrálního sběrače spalin.

Literatura

Waldmannová, M. 2013: Kruhová vápenná pec na k. ú. Svinná na Šumavě – archeologický výzkum a pokus o záchranu torza technické památky. In: Vařeka, P. (ed.): Archeologie 19. a 20. století. Přístupy – metody – témata. Plzeň, 53-65.